Amsterdam Winner + Holland Cup 2015


11.12.2015 MV Holland Cup. Posuzovala: Elina Haapaniemi, FI

Výsledky Holland Cup (sobota):

Arán (mezitřída): V1, Res. CAC, Res. CACIB

Alba (mezitřída): V1, Res. CAC (potvrzen jako CAC), Res. CACIB


11.12.2015 MV Amsterdam Winner. Posuzovala: Renate Chiodi, NL, Eukanuba World Challenge - rozhodčí FCI sk. II: John Wauben, NL

Výsledky Amsterdam Winner (neděle):

Arán (mezitřída): V1, CAC, CACIB, BOB, Amsterdam Winner 2015, Crufts kvalifikace, FCI II - BIG 1!

Alba (mezitřída): Výborná 1

Huesca (třída CH): Výborná 2


Posudky (Amsterdam Winner):

Arán: 22 months, very atractive masculine dog, very imposing, lovely head with dreamy expression, beautiful eye, good ear, scissor bite, outstanding topline, good tailset, typical tail with hook, excellent chest, excellent angulations, strong bones, compact feet, dew claws o.k., moves typical in the ring, arroundera. In every way a beautiful dog, very nice temperament, typical coat

Alba: 22 months atractive young female, very typical, lovely head with good proportions, good eye and ear, scissor bite, lovely topline, good chest, strong bones, typical coat, dew claws o.k., moves easily in the ring, nice temperament

Huesca: 7 years old bitch, good type, feminine head, good eye and ear, scissor bite, good topline, good angulations, strong bones, dew claws o.k., typical coat, but today not in the best coat condition, moves well, nice temperament

Na MV Amsterdam Winner, jednu z nejprestižnějších a největších výstav v Evropě, jsme se přihlásili na popud holandských přátel, ti nás přesvědčovali už k účasti na speciální výstavě holandského klubu php. Té jsme se však vzhledem ke smutné události v rodině zúčastnit nemohli. V Holandsku jsme ještě nikdy na žádné výstavě nebyli, byli jsme tedy velice zvědaví jak na atmosféru výstavy, tak i na obě delegované rozhodčí, specialistky na plemeno. Přihlásili jsme všechny tři psy, ale protože Huesca mezitím před zimním háráním vylínala, na místě jsme se rozhodli, že ji vystavovat nebudeme. V Holandsku se neuděluje CAC v každé třídě, ale zadává se pouze jeden pro psy a jeden pro feny, CAC na rozdíl od Francie může být zadán i ve třídě CH a mladých. O to větší „nával“ na zmíněný titul je. Arán a Alba byli vystavováni v mezitřídě, oba třídu vyhráli a získali známku V1. O titul CAC se utkali s ostřílenými a velmi úspěšnými jedinci, oba si vedli dobře, neboť obdrželi titul Res. CAC a Res. CACIB, což je na takové výstavě a u tak přísné rozhodčí rozhodně úspěch (zadána byla i známka „dobrá“). V sobotu už ale šlo o více, zadávala se dokonce dvě čekatelství CAC. Vyzvedli jsme čísla pro všechny, tedy i pro Huescu, i když nebylo v plánu ji vystavit. Arán opět svoji třídu vyhrál, o titul CAC a CACIB se utkal s vítězi ostatních tříd (otevřené, mladých, šampionů), holandská rozhodčí určila za vítěze Arána. Alba coby vítězka mezitřídy svedla boj s velmi typickými a úspěšnými fenkami z Holandska, Francie a Belgie, titul CAC ale nezískala. Při nástupu třídy CH – fen nám vedoucí kruhu sdělila, že nenastoupí-li Huesca do kruhu, bude automaticky diskvalifikována, neboť jsme si již vyzvedli číslo. Nezbylo tedy než ji rychle probudit a neučesanou a vylínanou ji vzít do kruhu, čehož jsem se musela ujmout já. Huesca byla ohodnocena jako Výborná 2. Titul vítěze plemene získal Arán. K atmosféře na výstavě mohu říci jen to, že byla velice příjemná a přátelská, bylo milé se setkat s tolika sympatickými stávajícími i novými známými. Po posouzení jsme měli v úmyslu jet domů, závěrečných soutěží se nikdy nezúčastňujeme, navíc už jsme byli odhlášeni z hotelu a neměli bychom kde přenocovat, prakticky všechny hotely byly plné a jen v málo z nich akceptovali psy. V hotelu, kde jsme byli ubytováni, byl personál vůči psům velmi nepřátelský a byť nám bylo předem sděleno, že psi nejsou problém, realita byla zcela odlišná.

Holandští přátelé nás ale upozornili na skutečnost, že v Holandsku je účast vítěze plemene v závěrečkách povinná a nedodržení této povinnosti má za následek odebrání všech na výstavě získaných titulů. Tento předpis jsme si pak i ověřili v katalogu. Nezbylo než čekat celé odpoledne (php byli posuzování už v 9.30), FCI sk. II měla podle rozpisu nastoupit až po 17. hodině. Nutno dodat, že jsme byli hodně unavení, dlouhá cesta + nevyspání si vybraly svou daň. Navíc byla vlezlá zima, skoro nepřetržitě pršelo, a tak jsme nějaký čas všichni strávili v autě. V půl páté jsme se vydali ke kruhu jen s Aránkem, utahané holky spaly v autě. Do přípravného kruhu, kde probíhalo předběžné „soustředění“ všech plemen z dvojky, jsme dorazili na poslední chvíli. Je to asi nejpočetnější skupina a přítomni byli všichni vítězové plemen, vůbec jsme si nedělali iluze, že bychom jakkoliv mohli uspět, kromě mého muže a pár dalších „normálních“ lidí se kruh hemžil profesionálními handlery, kteří své svěřence neustále upravovali, česali a dávali veškerými gesty najevo, že „závěrečky“ jsou pro ně „normálka“, a že je nepochybně i tentokrát vyhrají. Vykoupaná a trimovaná byla většina dlouhosrstých plemen, dokonce i tak přírodní plemeno jako tornjak zářilo bělostí do dáli. Našeho Arána jsem ještě nikdy nekoupala, čistou srst udržuji jen česáním. A až na jednu výjimku ani ze soutěžících pyrenejů žádný nevykazoval známky koupání či jiných úprav, tedy trendu, který se bohužel už i u našeho plemene stává v Evropě normou a rozhodčí mnohdy vůbec nehledí na typické znaky plemene a jsou víceméně ovlivněni vzhledem „teddy bearů“, vybělených a střihově upravených, předváděných handlerkami. Holandský rozhodčí si všechny zúčastněné psy důkladně prohlédl už v předkole, v čestném kruhu je nechal ještě důkladně předvést v pohybu. Jaké překvapení, když Arán postoupil do finále – mezi vybraných 9 finalistů. Po dalším předvedení v pohybu a postoji rozhodčí naznačil, že mezi tři nejlepší postupují kavkazák, anglický buldog a náš Arán! Když můj choť obdržel kokardu (třetí místo získal buldok), automaticky se postavil na druhé místo, neboť na pódiu neslyšel hlas moderátorky, ta oznámila, že Best in Group vyhrává pyrenejský horský pes. Rozhodčí mu s úsměvem vysvětlil, že není druhý, nýbrž první. Naše radost neznala mezí. Php skupinu vyhrávají málokdy, natož pak na takto velké a prestižní výstavě. Docela nám (a nejen nám) bylo líto, že se nezúčastníme soutěže BIS, která se konala v neděli, ale neměli jsme ubytování. Celkový dojem z výstavy je příznivý, jako velmi moudré opatření lze hodnotit to, že přímo u kruhů se nesmí „tábořit“ s klecemi, přepravkami, atd., takže je možné dobře sledovat dění v kruhu a současně odpadají případné animozity s majiteli či jejich psy i případné spory o kousek toho místa. Pro vystavovatele je viditelně vyčleněn označený a dost velký prostor (stejně to bylo řešeno i na EDS v Oslu), díky tomu je dostatek místa pro všechny a přímo u kruhu nikdo nezaclání. A účast a následné vítězství v závěrečných soutěžích na tak prestižní výstavě je mimořádně emotivním a neopakovatelným zážitkem, na který se nezapomíná.

 

Fota budou doplněna.

 .